Nikdy se nestref\u00edm zp\u00e1tky. Jsem jako fale\u0161n\u00fd bumerang. Kaz ve zp\u00e1te\u010dn\u00edm letu. Odp\u00edchnu se z n\u011bjak\u00e9ho bodu, a m\u00edsto abych se vr\u00e1tila, odkud jsem p\u0159i\u0161la, pl\u00e1cnu sebou o kus jinam.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ed p\u00e1r lety jsem takhle pom\u00fd\u0161lela na n\u00e1vrat do rodn\u00e9ho m\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n
Ale n\u011bjak se stalo, \u017ee m\u011b vich\u0159ice Friederike odfoukla d\u00e1l, ne\u017e jsem pl\u00e1novala. A tak se posledn\u00ed roky pravideln\u011b ocit\u00e1m u Adama v Budape\u0161ti. Proto\u017ee ma\u010farsky neum\u00edm a s Adamem mluv\u00edme v\u00fdhradn\u011b st\u0159edoevropskou angli\u010dtinou, upad\u00e1m ob\u010das do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho stavu hypn\u00f3zy, kter\u00e1 b\u00fdv\u00e1 zes\u00edlena term\u00e1ln\u00ed l\u00e1zn\u00ed. Dop\u0159\u00e1v\u00e1me si ji, jako by \u017eivot nenab\u00edzel nic smyslupln\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e horkem zmal\u00e1tn\u011bl\u00e9 pohyby t\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
Tentokr\u00e1t jsme se ale poku\u0161en\u00ed ubr\u00e1nili a z m\u011bsta odjeli hned po m\u00e9m p\u0159\u00edletu. V z\u00e1cp\u00e1ch jsme se z Budape\u0161ti sunuli sm\u011brem k Balatonu. Bylo sychravo a drobn\u011b mrholilo. Lev\u00fd st\u011bra\u010d sk\u0159\u00edpav\u011b pomrk\u00e1val. V aut\u011b s n\u00e1mi sed\u011bl Attila \u2014 drobn\u00fd pades\u00e1tn\u00edk s velk\u00fdma o\u010dima a neurotickou gestikulac\u00ed. Sva\u010dil ov\u010d\u00ed s\u00fdr z Penny a \u010das od \u010dasu se m\u011b zeptal na \u017eivot v Berl\u00edn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Nev\u011bd\u011bla jsem, co p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct. Ale v\u011bd\u011bla jsem, co chce sly\u0161et: \u201eDobr\u00fd, Attilo, v\u0161ude je to sv\u00fdm zp\u016fsobem dobr\u00fd…\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eTaky se tam p\u0159est\u011bhuju,\u201c vzdychl Attila mezi sousty.<\/p>\n\n\n\n
\u201eKdy, Attilo, kdy\u201c zeptal se Adam anglicky, kdy\u017e p\u0159edj\u00ed\u017ed\u011blkamion s ryb\u00edmi konzervami.<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo nejd\u0159\u00edv,\u201c odpov\u011bd\u011bl Attila a rozka\u0161lal se. \u201eZa m\u011bs\u00edc? <\/strong>Tady nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 budoucnost, tady je to ztracen\u00fd, tady je jen zmar.\u201c<\/p>\n\n\n\n Mrholen\u00ed p\u0159e\u0161lo ve vytrval\u00fd d\u00e9\u0161\u0165, Adam se jemn\u011b usm\u00ed- val. V\u011bd\u011bli jsme oba, \u017ee Attila tenhle monolog bude v\u00e9st poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se sejdeme, jako bych byla lakmusov\u00fdm pap\u00edrkem jeho sn\u011bn\u00ed…<\/p>\n\n\n\n Ve skute\u010dnosti, \u0159\u00edkal mi Adam, ve skute\u010dnosti Attila nikdy nikam neodjede. Nemohl by \u017e\u00edt jinde.<\/p>\n\n\n\n Attila \u2014 ter\u00e9nn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edk v asoci\u00e1ln\u00edm st\u00e1t\u011b, bojovn\u00edk za pr\u00e1va \u017een, trans, Rom\u016f. Attila, co nevynech\u00e1 jedinou protivl\u00e1dn\u00ed demonstraci v Budape\u0161ti a v\u011bt\u0161inou dostane na kokos, jak se \u0159\u00edk\u00e1. Na kokos. Ma\u010farsko pot\u0159e- buje Attilu a Attila, zd\u00e1 se, pot\u0159ebuje Ma\u010farsko. A vlastn\u011b i Orb\u00e1na. Attila jako My\u0161kin. My\u0161kin jako Attila. Ale o tomhle se nehod\u00ed mluvit nahlas, kdy\u017e venku pr\u0161\u00ed a my jedeme v pozdn\u00edm ve\u010deru na h\u00e1jovnu do bukov\u00fdch les\u016f nad Balatonem.<\/p>\n\n\n\n Chv\u00edli ml\u010d\u00edme, pak se Attila znovu pt\u00e1 na \u017eivot v Berl\u00edn\u011b a j\u00e1 mu mechanicky odvypr\u00e1v\u00edm to, co u\u017e sly\u0161el. Nep\u0159\u00edzniv\u00e9 detaily jako nemo\u017enost sehnat byt tentokr\u00e1t zataj\u00edm. I to, \u017ee st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropa u\u017e d\u00e1vno nen\u00ed pro tu z\u00e1padn\u00ed tak sexy jako d\u0159\u00edv, \u017ee je to sp\u00ed\u0161 koule, kterou za sebou vl\u00e1\u010d\u00ed ze zvyku star\u0161\u00edho bratra a t\u0159\u00eddn\u00edho \u0161prta; a taky proto, \u017ee se Visegr\u00e1d dosud nevymanil z pocitu uk\u0159ivd\u011bn\u00e9 ob\u011bti. A tak je ta sourozeneck\u00e1 prov\u00e1zanost vlastn\u011b v\u0161edn\u00ed, a p\u0159itom t\u0159eskut\u00e1 jak kanystr s benzinem. Ani o tom nemluv\u00edm.<\/p>\n\n\n\n A boj\u00edm se, \u017ee Attila do Berl\u00edna skute\u010dn\u011b odjede, a taky se strachuju, \u017ee nikdy neodjede.<\/p>\n\n\n\n Vj\u00ed\u017ed\u00edme na okresku. Silnice se zu\u017euje. Adam se vyh\u00fdb\u00e1 d\u00edr\u00e1m s kalu\u017eemi, mu\u017ei te\u010f mluv\u00ed mezi sebou ma\u010farsky, nevad\u00ed mi to, v\u016fbec mi to nevad\u00ed. Naopak! Upad\u00e1m do stavu slastn\u00e9ho polobd\u011bn\u00ed. Tak tohle je pro tuto chv\u00edli moje krajina, muml\u00e1m si, tady te\u010f bydl\u00edm, tady je moje doma, tady a te\u010f, v j\u00edzd\u011b setm\u011blou okreskou. D\u00edv\u00e1m se st\u0159\u00eddav\u011b na Adama a na tis\u00edce blikaj\u00edc\u00edch h\u0159bitovn\u00edch sv\u011bt\u00fdlek uprost\u0159ed temnoty. Je mi, jako bych se nadn\u00e1\u0161ela s heliem. Kdy\u017e z rovinat\u00e9 krajiny stoup\u00e1me do kopc\u016f, d\u00e9\u0161\u0165 se zm\u011bn\u00ed v kroupy, v ledov\u00e9 listopadov\u00e9 kroupy.<\/p>\n\n\n\n P\u0159iv\u0159u o\u010di a vzpomenu si nesmysln\u011b na sv\u00e9ho berl\u00ednsk\u00e9ho souseda, kter\u00fd si obvykle touhle dobou ve sv\u00e9 kuchyni v prot\u011bj\u0161\u00edch oknech odlupuje k\u016f\u017ei\u010dku kolem prst\u016f na noze.<\/p>\n\n\n\n A pak spat\u0159\u00edm obraz, kter\u00fd n\u00e1s uchv\u00e1t\u00ed a taky trochu vyd\u011bs\u00ed. Kolem auta se houpavou ch\u016fz\u00ed proch\u00e1z\u00ed st\u00e1do obrovsk\u00fdch b\u00edl\u00fdch krav a b\u00fdk\u016f. Velebn\u00e9 no\u010dn\u00ed divadlo. Kr\u00e1vy a b\u00fdci jsou majest\u00e1tn\u00ed, kv\u016fli lij\u00e1ku skoro nesly\u0161n\u00ed, nedotknuteln\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V h\u00e1jovn\u011b to v\u0159e: Barbara, \u00c1gica, D\u00e1vid, Zsuzsi, \u00c1ron, Szi- l\u00e1rd, Marci, Norbi, Judit, ahoj ahoj ahoj. Pak odhadem asi \u010dty\u0159i mal\u00e9 d\u011bti, co se divoce motaj\u00ed po m\u00edstnosti, ve kter\u00e9 dosp\u011bl\u00ed hraj\u00ed deskovku a pop\u00edj\u00ed p\u00e1linku s \u010dajem. Do toho rumraje vy\u0159v\u00e1v\u00e1 z bed\u00fdnek ma\u010farsk\u00fd underground a v kout\u011b skoro nesly\u0161n\u011b prask\u00e1 ohe\u0148 v kamnech. V m\u00edstnosti je<\/p>\n\n\n\n takov\u00e9 vedro, \u017ee maj\u00ed d\u011bti jen t\u00edlka a pun\u010doch\u00e1\u010dky, ale i tak<\/p>\n\n\n\n jsou \u00fapln\u011b zpocen\u00e9; mokr\u00e9 vl\u00e1sky a hore\u010dnat\u011b \u010derven\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Dosp\u011bl\u00ed vesele \u0161vito\u0159\u00ed jeden p\u0159es druh\u00e9ho v ma\u010far\u0161tin\u011b; \u201eAhoj,\u201c oslov\u00ed m\u011b jedna z p\u0159\u00edtomn\u00fdch anglicky. \u201eJsem Barbara, ty dvoj\u010data jsou moje, ty jsi \u010ce\u0161ka z Berl\u00edna? M\u016fj man\u017eel je D\u00e1n, ale nen\u00ed tady.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eTv\u016fj man\u017eel je D\u00e1n?\u201c podiv\u00edm se a sou\u010dasn\u011b se raduju, \u017ee na m\u011b n\u011bkdo mluv\u00ed \u0159e\u010d\u00ed, kter\u00e9 rozum\u00edm.<\/p>\n\n\n\n \u201eJo, ale nen\u00ed tady. A tohle jsou na\u0161i dva kluci, D\u00e1vid a Tam\u00e1\u0161.\u201c A uk\u00e1\u017ee unaven\u011b na \u010dty\u0159let\u00e1 dvoj\u010d\u00e1tka, kter\u00e1 po sob\u011b pr\u00e1v\u011b h\u00e1z\u00ed um\u011blohmotn\u00e9 hrn\u00ed\u010dky.<\/p>\n\n\n\n \u201eA co d\u011bl\u00e1 tv\u016fj D\u00e1n?\u201c ptala jsem se s pohledem up\u0159en\u00fdm na chlapce a bylo mi l\u00edto, \u017ee tam D\u00e1n nen\u00ed, mohla jsem s n\u00edm plynule p\u0159ej\u00edt do hovoru a nechat Barbaru jen tak sed\u011bt a klimbat v ma\u010far\u0161tin\u011b.<\/p>\n\n\n\n \u201eObchoduje s v\u00ednem, m\u00e1me vinohrad,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Barbara a oba chlapce ok\u0159ikne.<\/p>\n\n\n\n \u201eNo to je teda n\u011bco,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem a myslela na D\u00e1novu odvahu p\u0159ijet z D\u00e1nska do Ma\u010farska a otev\u0159\u00edt si v ciz\u00ed zemi vina\u0159stv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n \u201eA jak se jmenuje?\u201c vyzv\u00edd\u00e1m d\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n \u201eVina\u0159stv\u00ed?\u201c pt\u00e1 se Barbara nep\u0159\u00edtomn\u011b a zasm\u011bje se n\u011b- \u010demu, co zaslechla z m\u00edstnosti.<\/p>\n\n\n\n Nech\u00e1m to tak. Zept\u00e1m se rad\u011bji jednoho z chlapc\u016f anglicky: \u201eHow are you, Tam\u00e1\u0161?\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eOni anglicky nemluv\u00ed, a je to D\u00e1vid, Tam\u00e1\u0161 si te\u010f \u0161el \u010distit zoubky,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 te\u010f Barbara a usm\u011bje se.<\/p>\n\n\n\n \u201eA doma mluv\u00edte i anglicky?\u201c pt\u00e1m se Barbary. \u201eMoc ne.\u201c \u201eDo D\u00e1nska.\u201c Tak\u017ee je D\u00e1n z Kodan\u011b, aspo\u0148 n\u011bco v\u00edm, ale nechci vyzv\u00eddat p\u0159\u00edli\u0161. U\u017e tak si p\u0159ipad\u00e1m jako znud\u011bn\u00e1 komisa\u0159ka p\u0159i v\u00fdslechu, sama se tomu zasm\u011bju, znud\u011bn\u00e1 komisa\u0159ka p\u0159i v\u00fdslechu.<\/p>\n\n\n\n Asi se s jeho odchodem do Ma\u010farska rodi\u010de dosud nevyrovnali. Dovedu si to p\u0159edstavit. P\u0159ilet\u00ed za synovou rodi- nou na V\u00e1noce do Budape\u0161ti a ubytuj\u00ed se v hotelu Continental s pocitem, \u017ee budou ka\u017edou chv\u00edli okradeni: taxik\u00e1\u0159em, v pek\u00e1rn\u011b, na okru\u017en\u00ed j\u00edzd\u011b, v Gell\u00e9rtov\u00fdch l\u00e1zn\u00edch. Asi si \u017eivot sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna (pro\u010d si vlastn\u011b mysl\u00edm, \u017ee je jedin\u00e1\u010dek?) p\u0159edstavovali jinak.<\/p>\n\n\n\n \u201eA v\u00eddaj\u00ed man\u017eelovi rodi\u010de va\u0161e kluky?\u201c zept\u00e1m se po chv\u00edli Barbary, kter\u00e1 si zrovna okusuje nehty a mal\u00e1tn\u011b pozoruje sv\u00e9 rozdov\u00e1d\u011bn\u00e9 syny.<\/p>\n\n\n\n \u201eOn u\u017e nem\u00e1 rodi\u010de,\u201c odpov\u00edd\u00e1 Barbara celkem bez emoc\u00ed a zavol\u00e1 n\u011bco na sv\u00e9ho chlape\u010dka.<\/p>\n\n\n\n Jeden z t\u011bch dvou naprosto identick\u00fdch chlapc\u016f p\u0159ich\u00e1z\u00ed k mamince, d\u00edv\u00e1 se na m\u011b, zprvu ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b, maminka mu n\u011bco po\u0161ept\u00e1 a pak mi vyleze na kl\u00edn. Blon\u010fat\u00e9 vl\u00e1sky, mal\u00fd<\/p>\n\n\n\n d\u00e1nsk\u00fd princ. Hlad\u00edm Tam\u00e1\u0161ka nebo Dav\u00eddka a je mi hezky.<\/p>\n\n\n\n A\u010dkoliv. Po\u0159\u00e1d mus\u00edm myslet na to, \u017ee tady se mnou nejsou na v\u00fdlet\u011b moje dcery a \u017ee tady nen\u00ed ani D\u00e1n. Mohla v\u0161em sehr\u00e1l fakt, \u017ee je sirotkem? Ale co je to za nesmysl? Jsem j\u00e1 snad sirotkem?<\/p>\n\n\n\n V tu chv\u00edli p\u0159ich\u00e1z\u00ed Adam. Pohlad\u00ed m\u011b po vlasech, zat\u00edmco j\u00e1 hlad\u00edm po vlasech mal\u00e9ho d\u00e1nsk\u00e9ho prince.<\/p>\n\n\n\n \u201eTrochu \u0161koda, \u017ee tady nen\u00ed D\u00e1n,\u201c \u0159\u00edk\u00e1m. \u201eD\u00e1n pracuje,\u201c odpov\u00edd\u00e1 Adam. Adam m\u011b nesly\u0161\u00ed, zasm\u011bje se te\u010f n\u011bjak\u00e9mu vtipu, co \u0159ekl Norbi, Zorbi nebo Korbi. Nerozum\u00edm, \u010demu se Adam pr\u00e1v\u011b sm\u011bje. Chlape\u010dek mi sklouzne z kl\u00edna a za\u010dne zoufale na\u0159\u00edkat. Je p\u0159eta\u017een\u00fd. Jsem p\u0159eta\u017een\u00e1?<\/p>\n\n\n\n Zrovna od D\u00e1na bych te\u010f moc r\u00e1da sly\u0161ela, jak se mu tady \u017eije. A taky by mi ur\u010dit\u011b vysv\u011btlil, \u010demu se m\u016fj Adam p\u0159ed chv\u00edl\u00ed tolik sm\u00e1l. D\u00e1n by m\u011bl pro takov\u00e9 komunika\u010dn\u00ed nuance jist\u011b pochopen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Zavol\u00e1m i na druh\u00e9ho chlapce a on ke mn\u011b skute\u010dn\u011b p\u0159ib\u011bhne. \u201ePoj\u010f ke mn\u011b,\u201c opakuju mu mate\u0159sky. A on se na m\u011b and\u011blsky usm\u011bje a zept\u00e1 se ma\u010farsky: \u201eM\u00e1\u0161 bonbonek?\u201c<\/p>\n\n\n\n P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, pro\u010d vlastn\u011b se sv\u00fdmi d\u011btmi ne\u017eiju v Ma- \u010farsku, v\u017edy\u0165 na tom nic nen\u00ed, jazyk bychom se nau\u010dily za pochodu, jen tak, mimochodem. Hned nato si uv\u011bdom\u00edm,<\/p>\n\n\n\n s jakou lopotnost\u00ed se u\u010d\u00edm jednotliv\u00e1 slova t\u00e9 d\u011bsiv\u011b kr\u00e1sn\u00e9 \u0159e\u010di mrtv\u00fdch pt\u00e1k\u016f.<\/p>\n\n\n\n Rozpa\u010dit\u011b se usm\u011bju na Barbaru. Kdo v\u00ed, pro\u010d tady jej\u00ed D\u00e1n vlastn\u011b nen\u00ed… T\u0159eba neum\u00ed ma\u010farsky a u\u017e ho ta p\u0159ibli\u017enost ve spole\u010dnosti unavuje, t\u0159eba mus\u00ed skute\u010dn\u011b pracovat, anebo sed\u00ed s\u00e1m doma v rodinn\u00e9m skl\u00edpku, sleduje d\u00e1nsk\u00fd film Chlast <\/em>a pije \u2014 pije jako D\u00e1n…<\/p>\n\n\n\n Barbara je unaven\u00e1, bodej\u0165 by taky ne, s D\u00e1nem u\u017e se pomalinku odcizili, u\u017e toho m\u00e1 jej\u00ed D\u00e1n akor\u00e1t tak dost. A Barbara je ne\u0161\u0165astn\u00e1 a b\u016fhv\u00ed, zda si n\u011bco neza\u010dala s Nor- bim, Orbim, Korbim nebo Zorbim.<\/p>\n\n\n\n \u201e\u017dijete v Budape\u0161ti?\u201c napadne m\u011b je\u0161t\u011b jeden sp\u00e1sn\u00fd do- taz, a Barbara \u0159\u00edk\u00e1: \u201eNe, u\u017e d\u00e1vno ne, u\u017e jsme to ve m\u011bst\u011b nemohli vydr\u017eet, na vesnici je lep\u0161\u00ed vzduch, Tam\u00e1\u0161ek m\u011bl n\u00e1b\u011bh na astma. A pak \u2014 m\u00e1me na venkov\u011b ten vinohrad.\u201c<\/p>\n\n\n\n Tak je to jasn\u00e9, mysl\u00edm si. D\u00e1n m\u011bl v Budape\u0161ti deprese.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e dojde k ne\u010dekan\u00e9mu odhalen\u00ed nedorozum\u011bn\u00ed, je to bu\u010f \u00falevn\u00e9, anebo naopak. Ne\u017e jsme \u0161li sp\u00e1t, vy\u0161lo to najevo. U\u017e ani nev\u00edm jak, vybavuju si jen ten srdceryvn\u00fd, lehce opileck\u00fd sm\u00edch, kter\u00fd propukl ve chv\u00edli, kdy v\u0161em do\u0161lo, \u017ee D\u00e1n je Dan, Ma\u010far z Budape\u0161ti.<\/p>\n\n\n\n Bujar\u00e9 vesel\u00ed, okna doko\u0159\u00e1n, chladn\u00fd vzduch do p\u0159eto- pen\u00e9, za\u010douzen\u00e9 myslivny. Usnula jsem vsed\u011b a Adam m\u011b sp\u00edc\u00ed odvedl do postele.<\/p>\n\n\n\n Zd\u00e1lo se mi, \u017ee s D\u00e1nem chyt\u00e1m ryby.<\/p>\n\n\n\n R\u00e1no jsem se probudila vedle Adama. Omluvila jsem se mu \u2014 \u017ee jsem usnula na \u017eidli\u010dce bez jedin\u00e9ho slova, a v\u016fbec, chovala jsem se nejsp\u00ed\u0161 lehce asoci\u00e1ln\u011b.<\/p>\n\n\n\n \u201eNe, to m\u011b ani nenapadlo,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 mi Adam, kdy\u017e se obj\u00edm\u00e1me. \u201eJen jsem si d\u011blal starosti, jestli nejsi nemocn\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n Byla jsem zamlkl\u00e1 i u sn\u00eddan\u011b. Barbara vypadala sv\u011b\u017e\u00ed, spiklenecky na m\u011b mrkala, \u0159\u00edkala, \u017ee ji s dvoj\u010daty zanedlouho vyzvedne jej\u00ed man\u017eel Dan, zase se tomu musela zasm\u00e1t, dobr\u00fd f\u00f3r, to mu mus\u00edm \u0159\u00edct, on a D\u00e1n!<\/p>\n\n\n\n Pak jsme odj\u00ed\u017ed\u011bli i my, toti\u017e j\u00e1 s Adamem a na\u0161\u00edm pades\u00e1tilet\u00fdm synem Attilou. U\u017e zase pr\u0161elo. Kdy\u017e jsme se bl\u00ed\u017eili k pastvin\u00e1m, znovu n\u00e1m cestu zk\u0159\u00ed\u017eilo st\u00e1do b\u00edl\u00fdch krav.<\/p>\n\n\n\n Museli jsme zastavit. Zvedl se v\u00edtr, ze strom\u016f padalo list\u00ed a rotovalo kolem auta, lepilo se na kapotu a motalo do st\u011bra\u010d\u016f, st\u011bra\u010de sk\u0159\u00edpaly a kr\u00e1vy si n\u00e1s zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eely.<\/p>\n\n\n\n A pak, pak jsem ho uvid\u011bla \u2014<\/p>\n\n\n\n St\u00e1l tam a byl to skute\u010dn\u011b on! Jej\u00ed D\u00e1n. St\u00e1l tam a m\u00e1val na m\u011b. Te\u010f u\u017e vlastn\u011b sp\u00ed\u0161 m\u016fj <\/em>D\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n Otev\u0159ela jsem mu v prudk\u00e9m de\u0161ti dve\u0159e, aby nemokl, a pob\u00eddla ho, aby se posadil vedle m\u011b. Sice jsme se te\u010f trochu ma\u010dkali, ale ud\u011blala jsem mu m\u00edsto a sedla si t\u011bsn\u011bji k Adamovi.<\/p>\n\n\n\n Adam zak\u0159i\u010del: \u201ePozor, mil\u00e1\u010dku, rad\u0161i ty dve\u0159e u\u017e neotv\u00edrej, m\u016f\u017eou b\u00fdt agresivn\u00ed, kr\u00e1vy asi ani ne, ale b\u00fdci…\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eJedin\u00fd b\u00fdk se\u0161 tady ty,\u201c \u0159ekl Attila. Adam se za\u0161klebil, nem\u00e1 r\u00e1d tyhle sil\u00e1ck\u00e9 \u0159e\u010di, nehod\u00ed se ani k feministick\u00e9mu<\/p>\n\n\n\n Attilovi. Ne\u0159ekl nic.<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n se jen sarkasticky zasm\u00e1l: \u201eNo jasn\u011b, kluci, tak si to vy\u0159\u00edkejte.\u201c<\/p>\n\n\n\n Pak se oto\u010dil ke mn\u011b a zv\u00e1\u017en\u011bl. \u201eD\u00edky, \u017ees m\u011b sem pustila, je tam d\u011bsnej slejv\u00e1k.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eTo nic,\u201c \u0159ekla jsem potichu.<\/p>\n\n\n\n Kone\u010dn\u011b jsem se sv\u00e9ho D\u00e1na do\u010dkala. k Attilov\u011b mamince, pozvala sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna s p\u0159\u00e1teli na pe\u010den\u00e9 jehn\u011b\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Usm\u00edvala jsem se na Adama a usm\u00edvala jsem se na D\u00e1na.<\/p>\n\n\n\n Attilova rodn\u00e1 vesnice se zd\u00e1la b\u00fdt nekone\u010dn\u00e1. Attila o n\u00ed mluvil v\u00fdhradn\u011b jako o mal\u00e9m m\u011bst\u011b, p\u0159esto\u017ee to byla jen jedna dlouh\u00e1 vlekl\u00e1 ulice s n\u00e1m\u011bst\u00ed\u010dkem a zpustle monarchistick\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm.<\/p>\n\n\n\n Maminka n\u00e1s \u010dekala p\u0159ed brankou domku ze sedmdes\u00e1t\u00fdch let. Byla penzionovanou u\u010ditelkou ru\u0161tiny a n\u011bm\u010diny. Attila v aut\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee to bude tro\u0161ku n\u00e1ro\u010dn\u00fd, nerad sem jezd\u00ed, je pro n\u011bj smutn\u00e9 vid\u011bt maminku, kter\u00e1 po smrti sv\u00e9ho mu\u017ee ch\u00e1tr\u00e1, v\u011b\u010dn\u011b sj\u00ed\u017ed\u00ed rusk\u00e9 kan\u00e1ly a v\u016fbec, m\u00e1me se p\u0159ipravit…<\/p>\n\n\n\n \u201eNa co?\u201c pt\u00e1m se, ale Attila neodpov\u00ed a jde se p\u0159iv\u00edtat. Adama u\u017e maminka zn\u00e1, te\u010f p\u0159edstavuje m\u011b, ne, ma\u010farsky nemluv\u00edm, jsem \u010ce\u0161ka, ale rusky a n\u011bmecky rozu-<\/p>\n\n\n\n m\u00edm. \u201eAch to je mi l\u00edto,\u201c uklouzne j\u00ed a vede n\u00e1s do miniaturn\u00ed kuchy\u0148ky, kde to von\u00ed k\u00e1vou, pol\u00edvkou, pudinkem, masem a kol\u00e1\u010dky.<\/p>\n\n\n\n Jdu si um\u00fdt ruce, a kdy\u017e se vrac\u00edm, usly\u0161\u00edm z kuchyn\u011b vzru\u0161en\u00fd Attil\u016fv k\u0159ik.<\/p>\n\n\n\n \u201eMami… Putin… J\u00e9zusmaria.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eProboha,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 maminka ura\u017een\u011b a nal\u00edv\u00e1 n\u00e1m hustou gul\u00e1\u0161ovou pol\u00edvku. \u201eJak n\u011bkdo m\u016f\u017ee nem\u00edt <\/em>r\u00e1d Putina?\u201c opakuje bezchybnou n\u011bm\u010dinou a obrac\u00ed se na m\u011b s d\u016fv\u011brou, kter\u00e9 se ned\u00e1 odolat. Attilova maminka, p\u0159es t\u0159icet let vdova, p\u0159es dvacet let v d\u016fchod\u011b. Vdova, co ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc zab\u00edj\u00ed berana, jak n\u00e1m Attila vypr\u00e1v\u011bl v aut\u011b, zat\u00edmco D\u00e1n v aut\u011b tvrd\u011b spal.<\/p>\n\n\n\n \u201eVy taky nem\u00e1te r\u00e1da Putina?\u201c pt\u00e1 se m\u011b maminka n\u011b- mecky a pak to je\u0161t\u011b pro jistotu zopakuje rusky.<\/p>\n\n\n\n \u201eHm no…\u201c odpov\u00edm mezi sousty a polknu, ani\u017e bych cokoliv \u0159ekla.<\/p>\n\n\n\n \u201eJak n\u011bkdo m\u016f\u017ee nem\u00edt <\/em>r\u00e1d Putina,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 znovu, krout\u00ed hlavou a je v tom tolik sm\u011blosti a osam\u011blosti, a\u017e mamince na mal\u00fd okam\u017eik rozum\u00edm. Nesm\u011bju se, ned\u011bl\u00e1m posunky jako jej\u00ed syn sociolog, a v\u0161imla jsem si, \u017ee i D\u00e1n mi rozum\u00ed.<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n, kter\u00fd se do kuchy\u0148ky sotva ve\u0161el, nejedl nic. Lehl si na linoleum a drze si prohl\u00ed\u017eel interi\u00e9r kuchyn\u011b, n\u00e1lepky z v\u00fdlet\u016f do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, um\u011bl\u00e9 kyti\u010dky ve v\u00e1ze, su\u0161en\u00e9 kv\u011btiny a modrob\u00edl\u00e9 tal\u00ed\u0159ky s ornamenty.<\/p>\n\n\n\n \u201eA vy jste man\u017eel\u00e9?\u201c zept\u00e1 se te\u010f maminka klidn\u011bji. \u201eNe,\u201c odpov\u00edd\u00e1m. \u201ePartne\u0159i.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eA br\u00e1t se s Adamem nebudete? Mal\u00fd m\u00edt spolu nebudete?\u201c pt\u00e1 se a pantomimicky za\u010dne chovat d\u00edt\u011b.<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n se zasm\u011bje, Adam se rozpa\u010dit\u011b u\u0161kl\u00edbne, Attila obr\u00e1t\u00ed o\u010di v sloup.<\/p>\n\n\n\n Maminka jeho pohled zachyt\u00ed, je zara\u017een\u00e1 a po chv\u00edli \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jej\u00ed syn pracuje jako pr\u00e1vn\u00edk, ud\u011blal v Budape\u0161ti velkou kari\u00e9ru a asi proto si mysl\u00ed, \u017ee v\u0161emu rozum\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Attila \u2014 nikdy nedostudovan\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a ter\u00e9nn\u00ed soci\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edk \u0159\u00edk\u00e1 anglicky, \u017ee to v\u011bd\u011bl, bylo mu to u\u017e p\u0159edem jasn\u00e9, je lep\u0161\u00ed toho hodn\u011b sn\u00edst a na nic se moc neptat.<\/p>\n\n\n\n \u201eV\u00edte,\u201c \u0161ept\u00e1 maminka a p\u0159isune si ke mn\u011b d\u016fv\u011brn\u011b \u017eidli\u010dku, zat\u00edmco si chlapci nab\u00edraj\u00ed obrovsk\u00fd kus jehn\u011b\u010d\u00edho na tal\u00ed\u0159, \u201em\u016fj syn si mysl\u00ed,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 te\u010f hlasit\u011bji, \u201emysl\u00ed si, \u017ee v\u0161emu rozum\u00ed, ale \u017ee tady cig\u00e1ni kradou, \u017ee tady Soros \u0159\u00e1d\u00ed, voz\u00ed sem uprchl\u00edky a v\u0161echny ty \u017eidy a muslimy…\u201c<\/p>\n\n\n\n Pak se nerv\u00f3zn\u011b zaraz\u00ed. \u201eNemluv\u00edm o nikom z v\u00e1s, mlu- v\u00edm o nich, o tamt\u011bch.\u201c A m\u00e1vne rukou do nezn\u00e1ma!<\/p>\n\n\n\n \u201eMami, pros\u00edm t\u011b u\u017e, vystydne ti jehn\u011b\u010d\u00ed…\u201c za\u00fap\u00ed Attila.<\/p>\n\n\n\n \u201eO moje jehn\u011b\u010d\u00ed se nestarej,\u201c ok\u0159ikne ho maminka ma\u010farsky a pak je\u0161t\u011b spiklenecky \u0159ekne jen pro m\u011b rusky: \u201eA\u0165 se star\u00e1 o svoje maso, ne o moje, no \u017ee jo?\u201c A pokra\u010duje:<\/p>\n\n\n\n \u201eNev\u00edm, moje teta m\u011bla d\u011bti taky pozd\u011b, n\u011bkdy ke \u010dty\u0159ic\u00edtce. V\u00ed\u0161, nikdy nen\u00ed pozd\u011b na velkou rodinu.\u201c<\/p>\n\n\n\n V ten okam\u017eik je kouzlo dovr\u0161eno. Za\u010dala jsem se up\u0159\u00edmn\u011b litovat. Nejen sebe, ale i sv\u00e9ho Adama, Attilovu maminku, Attilu, ale ze v\u0161ech nejv\u00edc D\u00e1na. Proto\u017ee jak on k tomu v\u0161e- mu p\u0159i\u0161el? Jak on tomu v\u0161emu rozum\u00ed? Se svou minulost\u00ed<\/p>\n\n\n\n z Kodan\u011b? Zvyk, to je takov\u00e1 slovansk\u00e1 ko\u0161ile, a on m\u00e1 nasob\u011b ko\u0161ili d\u00e1nskou.<\/p>\n\n\n\n Ano, \u0159\u00edk\u00e1m si v duchu, zat\u00edmco n\u00e1m maminka p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed lahev p\u00e1linky. J\u00e1 jsem sv\u00fdm zp\u016fsobem s D\u00e1nem taky uprchl\u00edk. Jsem uprchl\u00edk, proto\u017ee a\u0165 se sna\u017e\u00edm, jak se sna\u017e\u00edm, jsem jako kaz v letu, fale\u0161n\u00fd bumerang. Nen\u00ed to \u0161patn\u00fd \u017eivot, jist\u011b\u017ee ne, je to naopak vynikaj\u00edc\u00ed \u017eivot, jin\u00fd bych ani necht\u011bla. Nevylet\u011bt z Brna, u\u017e je ze m\u011b zkysl\u00e1 srna… Jsem v\u0161ude a jsem nikde. Jsem rozprost\u0159en\u00e1 v letu nad celou st\u0159edn\u00ed Evropou \u2014 jsem tady i tam. Hopsa hej- sa do Brandejsa… Jen se na m\u011b, pan\u00ed, pod\u00edvejte. Stoj\u00edm tady, uprchlice, stoj\u00edm tam, uprchlice. V N\u011bmecku, v t\u00e9- hle zemi, v\u0161ude…<\/p>\n\n\n\n Attila d\u00e1l rozl\u00edv\u00e1 p\u00e1linku. \u201eNa zdarovje,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 a p\u0159i\u0165ukne si i s ura\u017eenou maminkou, kter\u00e1 ho pod stolem kopne do nohy.<\/p>\n\n\n\n Jehn\u011b\u010d\u00ed bylo vynikaj\u00edc\u00ed, dob\u0159e solen\u00e9, dob\u0159e ko\u0159en\u011bn\u00e9, sn\u011bdli jsme neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed pe\u010den\u00e9ho masa z dom\u00e1c\u00edch ovc\u00ed, jako bychom byli ameri\u010dt\u00ed farm\u00e1\u0159i s ma\u010farsko-cik\u00e1nsk\u00fdmi ko\u0159eny. K masu nakl\u00e1dan\u00e9 okurky, dom\u00e1c\u00ed chleba, kysel\u00e9 brambory, zap\u00edjeli jsme to v\u0161echno p\u00e1linkou a p\u0159eslazenou bezovou limon\u00e1dou, hodn\u011b jsme se sm\u00e1li, hlavn\u011b j\u00e1 a m\u016fj mil\u00fd, miluju t\u011b, Adame, \u0159ekla jsem rozj\u00edven\u011b…<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n v ten okam\u017eik odvr\u00e1til cudn\u011b zrak, vypil na jeden hlt p\u00e1linku a pak si znovu docela uvoln\u011bn\u011b lehl v malink\u00e9 kuchy\u0148ce na linoleum. Sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n\n\n\n Jako pes.<\/p>\n\n\n\n \u201eProboha, mami,\u201c zopakoval Attila, kdy\u017e se maminka di- vila, \u017ee syn nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou p\u0159\u00edtelkyni… Attila sk\u0159\u00edpal p\u0159i j\u00eddle zubama a myslel dost mo\u017en\u00e1 na sv\u00e9 romsk\u00e9 klienty, jeho maminka myslela na to, \u017ee sv\u011bt se zbl\u00e1znil a jedin\u00fd, kdo ho m\u016f\u017ee d\u00e1t do po\u0159\u00e1dku, je Orb\u00e1n a snad i ten Putin, a po o\u010dku sledovala, co my jako na to a jak n\u00e1m chutn\u00e1. A j\u00e1 jsem po o\u010dku sledovala, co na to D\u00e1n a jak mu chutn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo jehn\u011b\u010d\u00ed je vynikaj\u00edc\u00ed,\u201c \u0159ekl Adam ma\u010farsky, pak anglicky.<\/p>\n\n\n\n \u201eSama jsem berana porazila,\u201c pronese maminka hrd\u011b do ticha. A pak se oto\u010dila k Attilovi a dodala jakoby mimo- chodem perfektn\u00ed ru\u0161tinou: \u201eTo m\u016fj syn by berana nikdy neum\u011bl zab\u00edt. Ale j\u00edst maso od maminky, to zase jo,\u201c a ol\u00edzla si masit\u00e9 prsty.<\/p>\n\n\n\n Po j\u00eddle n\u00e1s maminka slavnostn\u011b vedla nahoru po \u00fazk\u00fdch schodech do d\u011btsk\u00e9ho pokoj\u00ed\u010dku pades\u00e1tn\u00edka Attily.<\/p>\n\n\n\n \u201eTak tady m\u016fj jedin\u00fd syn \u017eil, dokud byl je\u0161t\u011b rozumn\u00fd,\u201c \u0159ekla a py\u0161n\u011b se na m\u011b pod\u00edvala.<\/p>\n\n\n\n \u201eMami, proboha,\u201c br\u00e1nil se Attila a stoupl si bojovn\u011b p\u0159ede dve\u0159e, ale u\u017e bylo pozd\u011b. U\u017e jsme si zvesela otev\u0159eli, u\u017e jsme st\u00e1li na pro\u0161lapan\u00e9m koberci s d\u011btsk\u00fdm vzorem za\u0161l\u00e9 mapy Ma\u010farska. Byly na n\u00ed skvrny od kakaa, zrovna tam, kde le\u017e\u00ed Balaton, tak\u017ee jsme jedli jehn\u011b\u010d\u00ed nedaleko od kakaov\u00e9 skvrny, Balaton je z kakaa, napadlo m\u011b, Ad\u00e1mku, Balaton je z kakaa.<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n hned vyzkou\u0161el p\u00e9ra na posteli a pak si dlouze prohl\u00ed\u017eel mal\u00fd d\u011brav\u00fd atlas sv\u011bta na Attilov\u011b stole\u010dku.<\/p>\n\n\n\n Pokoj\u00ed\u010dek byl v netknut\u00e9m stavu, jako v dob\u011b, kdy ho Attila opustil a ode\u0161el do Budape\u0161ti. N\u00e1lepky Bolka a Lolka<\/p>\n\n\n\n na sektorov\u00e9 sk\u0159\u00edni, na st\u011bn\u011b plak\u00e1t s Rallye Pa\u0159\u00ed\u017e\u2013Dakar, pol\u0161t\u00e1\u0159ek s obr\u00e1zkem tygra…<\/p>\n\n\n\n Pokoj\u00ed\u010dek byl tak malink\u00fd, \u017ee jsme se v n\u011bm motali jak veverky v kruhu. Cel\u00fd domek byl najednou malink\u00fd a p\u0159epln\u011bn\u00fd n\u00e1bytkem. Jako by se bl\u00ed\u017eila pohroma a n\u00e1bytek n\u00e1s mohl p\u0159ed apokalypsou ochr\u00e1nit… I pan\u00ed byla malink\u00e1, maxim\u00e1ln\u011b metr pades\u00e1t, sahala D\u00e1novi sotva po pas. Attila \u0159\u00edkal, u\u017e mus\u00edme jet, ale nikdo ho neposlouchal, v\u0161ichni jsme si rozj\u00edven\u011b prohl\u00ed\u017eeli angli\u010d\u00e1ky v jeho pokoji, brali do rukou mon\u010di\u010d\u00e1ka, medv\u00eddka, Rubikovu kostku. J\u00e9, ty m\u00e1\u0161 i plak\u00e1t tatrovky?<\/p>\n\n\n\n Porcel\u00e1nov\u00e9 tal\u00ed\u0159ky na st\u011bn\u00e1ch s n\u00e1pisy Hohe Tatras<\/em>, Kor\u010dula 1969<\/em>, Odesa<\/em>. V poli\u010dk\u00e1ch star\u00e9 v\u00fdtisky rusk\u00e9 klasiky v ma\u010far\u0161tin\u011b: Gogol, Dostojevskij, \u010cechov…<\/p>\n\n\n\n Pak p\u0159i\u0161el na \u0159adu vynikaj\u00edc\u00ed ka\u0161tanov\u00fd dort se \u0161leha\u010dkou a p\u0159eslazen\u00e1 k\u00e1va: nehor\u00e1zn\u011b jsme se p\u0159e\u017e\u00edrali v kuchy\u0148ce, kter\u00e1 m\u011bla st\u011b\u017e\u00ed t\u0159i metry, za okny se zase spustil listopadov\u00fd lij\u00e1k a maminka ode\u0161la do sklepa.<\/p>\n\n\n\n M\u016fj berl\u00ednsk\u00fd soused tou dobou nejsp\u00ed\u0161 u\u017e zase luxoval v kuchyni v\u010derej\u0161\u00ed k\u016f\u017ei\u010dku z vlastn\u00edch prst\u016f u nohou, k\u016f\u017ei\u010dkou si odpo\u010d\u00edt\u00e1val st\u0159edoevropsk\u00fd \u010das.<\/p>\n\n\n\n Zastesklo se mi prudce po d\u011btech, po anonymn\u00edm vel- kom\u011bst\u011b, po nekonkr\u00e9tnosti, kter\u00e1 jedin\u011b dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bka spasit, a kdy\u017e ne spasit, tak aspo\u0148 p\u0159\u00edjemn\u011b otupit… Opravdu nev\u00edm, jak m\u00e1m b\u00fdt sou\u010dasn\u011b tady i tam.<\/p>\n\n\n\n Nikdo si m\u00e9 chvilkov\u00e9 melancholie nev\u0161iml.<\/p>\n\n\n\n Nikdo. Pochopiteln\u011b a\u017e na D\u00e1na. V\u0161ecko bylo v t\u00e9 listopadov\u00e9 rovinat\u00e9 v\u00edsce jihov\u00fdchodn\u011b od Balatonu malink\u00e9, bez\u00fat\u011b\u0161n\u011b \u00fat\u011b\u0161n\u00e9 i spo\u0159\u00e1dan\u011b klaustrofobick\u00e9. Pidin\u00e1m\u011bst\u00ed s miniaturn\u00ed ka\u0161nou p\u0159ed n\u00e1dra\u017e\u00edm, nekone\u010dn\u011b roztahan\u00e1 silnice lemovan\u00e1 domky. Poc\u00edtila jsem podobnou z\u00e1vra\u0165, jako kdy\u017e jsem si kdysi prohl\u00ed\u017eela v brn\u011bnsk\u00e9m Technick\u00e9m muzeu panorama, kuk\u00e1tkov\u00fd plastick\u00fd sv\u011bt Brna, model z roku 1900. \u0158\u00edkala jsem si tehdy, jak je ten n\u00e1\u0161 sv\u011bt kr\u00e1sn\u011b ohrani\u010den\u00fd, spo\u0159\u00e1- dan\u00fd a star\u00fd. Docela jako v Karafi\u00e1tov\u00fdch Brou\u010dc\u00edch<\/em>. Nebo Kafkov\u00fdch? M\u011bl Kafka n\u011bjak\u00e9 brou\u010dky, nebo jenom toho jednoho?<\/p>\n\n\n\n Spletla jsem se. popad\u00e1 dech nad tou hr\u016fznou n\u00e1dherou… A teprve a\u017e se za\u010dne zase v\u0161echno zmen\u0161ovat, teprve pak n\u00e1m to dojde. Sziasztok, da svidania, auf wiedersehen, volali jsme po kr\u00e1tk\u00e9m vyst\u0159\u00edzliv\u011bn\u00ed u tureck\u00e9 k\u00e1vy s medem u branky na<\/p>\n\n\n\n Attilovu maminku. sv\u00e9ho hrdla prapodivn\u00fd zvuk, kter\u00fd se nepodobal \u017e\u00e1dn\u00fdm<\/p>\n\n\n\n lidsk\u00fdm jazyk\u016fm. Mo\u017en\u00e1 jen tich\u00e9mu zabe\u010den\u00ed jehn\u011bte prchaj\u00edc\u00edho z por\u00e1\u017eky.<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n mi rozj\u00edven\u011b pohrozil ukazov\u00e1\u010dkem, nikdo jin\u00fd se nepohor\u0161il.<\/p>\n\n\n\n St\u00e1li jsme p\u0159ed autem a chystali se nastoupit. Maminka ode\u0161la. na V\u00e1noce, je vy\u010derpan\u00fd a bol\u00ed ho hlava. Ale jehn\u011b\u010d\u00ed, dodal sm\u00ed\u0159liv\u011b, jehn\u011b\u010d\u00ed um\u00ed maminka mistrovsky.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo jo,\u201c p\u0159ik\u00fdvla jsem a styd\u011bla se za to \u0159\u00edhnut\u00ed. Attilova maminka. S v\u00fdslu\u017ekou: kompot, jablka, zel\u00ed a m\u00e1k. J\u00e1 jsem od n\u00ed dostala je\u0161t\u011b meru\u0148kovou marmel\u00e1du pro d\u011bti. \u201eBude\u0161 mi moc chyb\u011bt,\u201c \u0159ekla maminka se slzami v o\u010d\u00edch<\/p>\n\n\n\n sv\u00e9mu pades\u00e1tilet\u00e9mu synovi. ji tak vroucn\u011b, jak to dok\u00e1\u017ee jen pades\u00e1tilet\u00fd mu\u017e od Balatonu.<\/p>\n\n\n\n A pak m\u011b Adam \u2014 zmal\u00e1tn\u011bl\u00fd t\u011b\u017ek\u00fdm j\u00eddlem \u2014 pol\u00edbil zlehounka na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n D\u00e1n mi p\u0159ed autem u\u017e jen pot\u0159\u00e1sl form\u00e1ln\u011b pravic\u00ed a teprve pak, kdy\u017e se nikdo ned\u00edval, teprve pak za\u0161eptal docela ti\u0161e a neznateln\u011b, snad aby to nikdo jin\u00fd nesly\u0161el: \u201eTak zase n\u011bkdy… Taky mi bude\u0161 chyb\u011bt.\u201c<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Nikdy se nestref\u00edm zp\u00e1tky. Jsem jako fale\u0161n\u00fd bumerang. Kaz ve zp\u00e1te\u010dn\u00edm letu. Odp\u00edchnu se z n\u011bjak\u00e9ho bodu, a m\u00edsto abych se vr\u00e1tila, odkud jsem p\u0159i\u0161la, pl\u00e1cnu sebou o kus jinam. P\u0159ed p\u00e1r lety jsem takhle pom\u00fd\u0161lela na n\u00e1vrat do rodn\u00e9ho m\u011bsta. Ale n\u011bjak se stalo, \u017ee m\u011b vich\u0159ice Friederike odfoukla d\u00e1l, ne\u017e jsem pl\u00e1novala. A […]<\/p>\n","protected":false},"featured_media":23115,"template":"","categories":[62,10],"class_list":["post-23337","stsp_text","type-stsp_text","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","category-issue-31","category-prosa"],"yoast_head":"\n
z rozpak\u016f dlouze smrk\u00e1m a j\u00edm pag\u00e1\u010dky, pak si sednu do
kouta a pozoruju d\u011bn\u00ed. Chce se mi stra\u0161n\u011b sp\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
\u201eA do D\u00e1nska jezd\u00edte?\u201c
\u201eKam pros\u00edm?\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eTam jsme byli, co m\u00e1me d\u011bti, vlastn\u011b jen jednou.\u201c \u201eV Kodani?\u201c
\u201eJo.\u201c<\/p>\n\n\n\n
bych se ho zeptat, jak\u00e9 to je \u2014 jak\u00e9 to je v\u0161echno tam doma zahodit, odevzdat se a odst\u011bhovat zrovna do Ma\u010farska, vybudovat vinohrad, otev\u0159\u00edt si vinot\u00e9ku. Jakou roli v tom<\/p>\n\n\n\n
\u201eJ\u00e1 v\u00edm, maj\u00ed vinohrad.\u201c
\u201eMluv\u00ed v\u016fbec ma\u010farsky?\u201c zept\u00e1m se Adama.<\/p>\n\n\n\n
Jeli jsme d\u00e1l sm\u011brem na jihov\u00fdchod, jeli jsme na ob\u011bd<\/p>\n\n\n\n
Maminka zaj\u00e1s\u00e1: \u201eV\u00edtej,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 mi rusky a pak zase bezchybnou n\u011bm\u010dinou, \u201ema\u010farsky je\u0161t\u011b nemluv\u00ed\u0161?\u201c \u201eNe,\u201c odpov\u00edd\u00e1m, \u201e\u017eiju v Berl\u00edn\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Zap\u00edjeli jsme dort dal\u0161\u00ed p\u00e1linkou.
Ne, to do t\u00e9hle kuchyn\u011b by se D\u00e1n se svou rodinou ve\u0161el jen st\u011b\u017e\u00ed… Na takov\u00e9 podm\u00ednky nen\u00ed mysl\u00edm m\u016fj D\u00e1n v\u016fbec stav\u011bn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Nesm\u00edrn\u011b jsem se spletla.
Sv\u011bt je nekone\u010dn\u00fd, a\u017e z toho p\u0159ech\u00e1z\u00ed zrak a \u010dlov\u011bk sotva<\/p>\n\n\n\n
A pak jsem si z p\u0159ejeden\u00ed hlasit\u011b \u0159\u00edhla. Vydala jsem ze<\/p>\n\n\n\n
Attila n\u00e1m s neskr\u00fdvanou \u00falevou \u0159ekl, \u017ee sem p\u0159ijede a\u017e<\/p>\n\n\n\n
V tom okam\u017eiku se ve vratech zahr\u00e1dky objevila znovu<\/p>\n\n\n\n
\u201eTy mn\u011b taky, maminko,\u201c odpov\u011bd\u011bl Attila zjihle a objal<\/p>\n\n\n\n